25. ledna 2016

.... vyrobím měsíčkovou mast

Měsíčková mast se doma vždycky hodí. Má zklidňující, hojivé a regenerační schopnosti a můžete s ní klidně mazat místa postižená ekzémem nebo dětské zadečky. Vyrobíte si ji doma za pár kaček, ze sádla! Ano, použitý tuk je v téhle masti fakticky hodně znát, výsledný produkt voní jako kytičkové sádlo, anebo jak říká Adélka, sádlová kytička :-). Nebojte se toho, však naše babičky dělaly masti zrovna tak!




Potřebujeme: 
Vepřové sádlo - v lékárně můžete koupit i čištěné, já používám obyčejné. Komu je to proti mysli, může koupit v lékárně vazelínu. Ale co si budeme povídat, sádlo je sádlo, navíc je to tuk našemu tělesnému tuku velice blízký a pleť si s ním dobře rozumí.

2 hrsti čerstvých květů měsíčku nebo 3 hrsti sušených, čím oranžovější, tím lepší
včelí vosk nebo propolis (volitelné)

Postup je úplně jednoduchý. V rendlíku zvolna rozpustíme kostku sádla, vložíme měsíčkové květy a necháme lehounce provařit. Nesmí se to škvařit :-) Raději odstavte dřív nežli později. 


Květy necháme v sádle stát 24 hodin nejlépe v lednici. Hezky to zatuhne. 

Druhý den opět rozpustíme zvolným zahříváním na sporáku a pokud máme, můžeme přidat kousek včelího vosku. Nebo tak jako já, lžičku propolisové masti od Plevy, který masti navíc propůjčí báječné protizánětlivé vlastnosti a navíc krásně voní jako svíčka ze včelího vosku :-)



Pak už jen přes plátno nebo třeba látkovou plenku přecedíme do nádobek  s uzávěrem. Pořádně vyždímáme, abychom tam dostali všechny cenné látky a máme hotovo.


Necháme opět vychladnout, zatuhnout a můžeme mazat :-). Nebo ozdobit mašlí a věnovat jako dárek.

Mějte krásný den!




21. ledna 2016

... připravím ovesnou kaši s mákem a borůvkami

Ovesná kaše je jako snídaně zkrátka nepřekonatelná. Potěší, zahřeje na těle i na duši, nastartuje do nového dne a dodá potřebnou dávku ranní energie. Je tam prostě všechno :-)


Mou oblíbenou variantu s karamelizovanými jablky už znáte. Ale dnes v noci jsem měla sen. Sen o makovém poli a to byla taková krása, až mě z toho osvítil nápad s přidáním máku do mé ranní kaše. 

Jak na mikrovlnkovou kaši inspirovanou Flo už víte a tohle je úplně ten stejný princip. Jen jsem k vločkám přidala polévkou lžíci mletého máku. 

Potřebujeme:
drcené ovesné vločky - 2 lžíce
špetičku soli
150 ml mléka nebo trošinku víc
cukr, med nebo třeba agávový sirup na oslazení 
mletý mák
ovoce
oříšky nebo lupínky


Vločky se solí a mákem vsypu do vyšší plastové nádoby, zaliju mlékem a nechám 2 minuty vlnit na vysoký výkon. Poté přiliju ještě trochu mléka asi půl deci a nechám chvilku odstát. Vyklopím na pěkný talířek a malinko prohřeju v mikrovlnce na příjemnou teplotu. 

Mezitím jsem si na pánvičce opekla mandlové lupínky. Opékat je koneckonců nemusíte, budou fajn i tak jak jsou, opečené jsou ale trošičku lepší, rozvoní se a víc křupnou, navíc je to jen pár vteřin práce. 

K tomu máku jsem pořád měla představu švestek, ty by se k tomu, panečku báječně hodily. Bohužel švestky nejsou... Tak jsem nějak intuitivně zůstala u fialové barvy a přidala kopeček zavařených borůvek a byla to naprostá pecka. 
Vločky, mák, mandle a borůvky, super kombinace pro super ráno. 



Mějte krásný den!


16. ledna 2016

.... cením si toho, jak jsou lidé rozdílní

Původně měl tohle být článek hlavně pro zábavu a ono nejspíš nakonec bude. Ale moooožná z toho vznikne úvaha s přesahem, ještě uvidíme. 



Věc se má tak. Mám kolem sebe spoustu lidí, se kterýma jsme naladěni na stejnou nebo alespoň podobnou notu. Vezeme se na té své společné vlně, přikyvujeme si a ve spoustě věcí se shodneme. Je to super. Stejně tak super ale je, když se neshodneme. Protože právě ty odlišnosti otevírají obzory a máte-li alespoň trošku open mind přístup, každý nestejný názor z okolí vám může přinést do vašich dnů zpestření, pobavení nebo vás dokonce nakopnout docela novým směrem.

Jestli mě totiž na světě něco skutečně děsí, pak je to fanatismus v jakékoli podobě, i třeba v té "nejpozitivnější a nejmírumilovnější". Zatvrzelé stání si za svým je možná roztomilé v pubertě, kdy se člověk hledá a vyvíjí. Ale s věkem obvykle přichází obroušení ostrých hran a snad i jakási přístupnost různorodosti. Ačkoli, jak u koho, že?  Určitě  máte ve svém okolí někoho, kdo jak je starej, tak je zapšklej :-) Doufám, že tohle mě nečeká a pokud ano, řekněte mi, až se k tomu bude schylovat.

Mám příklad ze života. Mou velkou kamarádku a blogerku Kamču určitě znáte, je s ní velká prča, má smysl pro humor a nadhled a je to přesně ten člověk, se kterým si sedneme u většiny věcí. Ne tak v názorech na filmy. Onehdy jsem si s Kamčou dopisovala ohledně nějakého tipu na film k žehlení a bylo mi doporučeno několik nevyhovujících  kousků dle Kamčina gusta jako třeba Lásky čas , když já ale tak nemám ráda slaďáky.... Nakonec Kamu rezignovala a napsala mi památnou věc: "No a co Tajný život Waltera Mittyho? To se mi nelíbilo, tak Tobě by se to třeba mohlo líbit!"



To byla trefa do černého. Walter Mitty a jeho tajný život je totiž moc hezkej film. Úsměvný, optimistický příběh o věčném snílkovi, který se  celý život drží v bezpečí své kanceláře. Nakonec, překoná sám sebe, svůj teplý úkryt z donucení okolnostmi opustí a díky tomu prožije neuvěřitelná dobrodružství.

Moc se mi to líbilo. Krásná hudba, nádherná příroda, skvělý Sean Penn a Ben Stiller, který OPRAVDU HRAJE! A vlastně i režíruje :-) no a nakonec se ukázalo, že on ten Ben docela stojí za hřích. Ke konci filmu, kde už je  za  působivě lehce zarostlého drsňáka ošlehaného severními větry, se mi fakt líbil jako chlap! Samu mě to šokovalo :-)

Jo a jako profesionální operátor z povolání musím ocenit postavu operátora ze zákaznického servisu internetové seznamky eHarmony. To je bezva dějová linka :-)



Pustťe si Waltra Mittyho, nebudete litovat!



No a co říci závěrem? Pustila jsem si i Lásky čas ačkoli jsem se tomu zuby nehty bránila, a víte co? Je to docela fajn tak trochu scifi komedie o lásce, která hory přenáší. Oceňuju "britskost" tohoto příběhu. jak atmosférou tak obsazením. Fanoušci Harryho Pottera budou nadšeni hlavní rolí Domhnalla Gleesona aka Billa Weasellyho. Ti kdo milují Lásku nebeskou, budou ryčet nadšením z Billa Nighy :-)
a je tam krásná hudba, tak :-) 



Pusťte si i Lásky čas :-), nebojte se slaďáků, jako já. 


Člověk byl měl být aspoň trochu jako Walter Mitty, opustit svou komfortní zónu a zkusit něco nového. Třeba i maličkost. Film který není vaše gusto, kurz vaření nebo kreslení, adrenalinovou atrakci nebo jízdu načerno :-)

Mějte krásný víkend!






13. ledna 2016

... zamiluju se do glazované zeleniny

Tak schválně, kdo z vás si dal předsevzetí, dostat do sebe v roce 2016 více zeleniny než v tom roce loňském? S tímhle báječným receptem to vůbec nebude problém. Glazovanou zeleninu si totiž zamilujete, třeba jako příloha k opečenému masu, je prostě fantastická.



Suroviny na ni budete mít nejspíše doma vždycky a hosty s ní oslníte doslova za babku a minimum času. A ručím za to, že taková glazovaná cibule potěší i toho, kdo je za normálních okolností s cibulí na nože :-)

Pro glazování můžete použít: 
menší mrkve
petržel
celer
cibuli
červenou řepu
nebo třeba pórek

med
citron
balzamikový ocet
pepř a sůl


Glazovat můžete více druhů zeleniny naráz, nebo třeba jednodruhově. 

Všechnu zeleninu si očistíme a nakrájíme. Mrkev ráda nechávám s kouskem natě, vypadá to moc hezky a krájím podélně nebo třeba na šikmé špalíčky, jak se mi chce. Podélně to možná vypadá trochu lépe :-), ale zase musíte malinko déle opékat.


Takže na pánvi rozpustíme poctivou lžíci másla a na něm necháme restovat kořenovou zeleninu, zatím nemusíme dělat nic, trvá to pěkných pár minut. Kdyby se vám zdálo, že se to moc přichytává, můžete podlít troškou vody. Přidáme dvě lžíce tekutého medu a ještě chvilku zahříváme. 



Hotové to je, když je zelenina lehce měkká a lesklá od medové glazury. K úplnému konci vaření můžete zakápnout trochou citronové šťávy nebo balzamikového octa a samosebou osolit, opepřit.

Podávat můžete posypané třeba slunečnicovými nebo dýňovými semínky, nebo s kousky čerstvého sýra. 

Moc ráda mám varianty s červenou řepou. Jen je potřeba počítat s tím, že se díky řepě, všechna zelenina zbarví dorůžova :-)

 
 Dobrou chuť!






3. ledna 2016

.... vyrobím lego čokoládky

O tom, že naše rodina je parta Lego šílenců, už víte. Kostičky, postavičky a jiné komponenty máme doslova všude. V obýváku, v kuchyni, pod gaučem, za postelí, pod lednicí.... Velkou lego základnu máme v pokojíčku. Všemožné Duplo, City, Friends a Creators na mě vyskakují na každém rohu a i já, jako každý správný rodič, mám v repertoáru tunu nepěkných slovíček, která na počkání vychrlím, šlápnu-li na hranu legokostky bosou nohou. No a teď máme lego i na mlsání :-)


Protože, když jsem onehdy na YouTube narazila na tohle video s čokoládkami ve tvaru populárních kostiček, nešlo odolat. 

Pro zhotovení těchto čokoládek jsem použila: 

tabulku mléčné čokolády
lentilky
a formičku
a to je vše, přátelé :-)

Silikonovou tématickou formičku jsem koupila na e-bay.  Stála pár korun a přihodila jsem k ní ještě i kníratou kamarádku, se kterou jsem slavila velké úspěchy na dětské oslavě. 



Akorát, že děti ty kníry ohlodaly než je s nimi stihla pořádně vyfotit :-) Kousaly se do fousisek i vzájemně a byla to náramná zábava.


I já měla čokoládový knír :-)

Zpátky k legu. Takže čokoládu jsem nechala pozvolna rozpustit nad vodní lázní.
První část rozpuštěné čokolády opatrně vlijeme do formiček. 


Vrstvu je nutné řádně sklepnout, aby tam nebyly vzduchové bublinky, tak jako se mi to povedlo u mého kníru viz výše a taky aby se povrch vyrovnal.


Na vyrovnanou čokoládu nakládáme pár lentilek, snažte se je dávat co nejvíc doprostřed, aby pak vrchní vrstva mohla pokrýt boky kostiček. Mě se to ne vždy úplně podařilo ...


A přelijeme zbytkem horké čokolády. Opět klepnutím zarovnáme a dáme do lednice vychladit.


Pak už jen kostičky opatrně vyloupnout a máme parádu pro děti jako na dlani. 




















Přeji všem mým čtenářům báječný nový rok, plný lásky, zdraví, štěstí a her!