29. října 2015

.... čtu: Barva mléka

Mám báječnou knihovnici. Zná snad všechny své knihomolské ovečky a jejich vkus má dokonale zmapován. Jen co strčím nos do knihovny, posune směrem ke mě hromádku knih "tohle se ti bude zaručeně líbit". Většinou ano, sekne se jen málokdy :-). Ale tentokrát, se trefila skutečně mistrovsky, a to s útloučkou knížečkou s poetickým názvem Barva mléka



Barva mléka je co do počtu stránek skromná novela, za to však vyniká  pojetím, obsahem i stylem psaní. 
Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou je patnáctiletá Mary. Dívka vychovaná v půli devatéctého století na anglickém statku. Její dosavadní žití se točí dnes a denně kolem těžké práce okolo zvířat a úrody. Život, jaký žije Mary není snadný, tvrdá dřina, narušené rodinné vztahy, despotický otec a málo milující matka mohou na čtenáře působit smutným dojmem. Mary je však optimistka, prostořeká, pravdomluvná a přímočará. Vede si dobře a nenechává se bezútěšnými dny zlomit. 



27. října 2015

.... upeču jablka v županu

Jablka milujeme všichni, nejvíce ty červenožluté odrůdy. Sladká a šťavnatá jablíčka v krásné podzimní barvě zahřejí na duši a pokud je správně upečete, zahřejí i zevnitř. Když jsem byla dítě, tak mi slovní spojení "jablka v županu" znělo jako jedno velké mystérium. Proč by si někdo někdo asi tak dával jablka do županu? Já tedy ne, já je dávám do mísy, nebo do pusy. No a teď už jsem velká, vím jak to na světě chodí, takže dám jablka do županu a pak to celé dám na blog :-)


Takže pro tuhle úpravu jablka neloupu, znáte to o těch vitamínech, že jo? Jsou zalezlé pod slupkou, lišky podšité, tak ať si je zbůhdarma nevyhodíte. Ačkoli já tedy nevím, jestli tam po upečení ještě nějaké vitamíny zůstanou, každopádně tam zůstane vláknina, a to docela hodně. Tak se do toho dejte. Tenhle dezert patří do těch kapku zdravějších, víceméně. Takže žádné výčitky :-)



23. října 2015

.... užívám si podzimní sezónu s pečenou dýní

Podzim dnes ukazuje svou krásnější tvář v podobě zlatého slunce a nádherných teplých barev. Pustíme tedy trochu té zlaté a oranžové i do kuchyně a upečeme si skvělou a naprosto jednoduchou parádu. Pečená dýně. Co může být podzimnějšího? A jednoduššího? :-)


Použila jsem máslovou dýni, ale výborná bude i hokaido. Ta se navíc ani nemusí loupat, ačkoli já jsem spíš pro oloupanou. Máslovku nicméně oloupeme tak či tak. Takže dýni je nutno přeprat, chce to fakt ostrý nůž a krapet síly. Nejprve jí rozkrojím vejpůl a pak na čtvrtky, ty pak oloupu a zbavím semínek.


14. října 2015

... navštívím kočičí kavárnu v Praze na Žižkově

Kočky miluju už od dětství a co si pamatuju, vždycky jsme měli minimálně jednu. Aktuální počet našich koček činí dvě domácí a jedna venkovní, mohlo by se tedy zdát, že co se koček týče, jsem nasycena. Přesto, když se naskytla příležitost navštívit v Praze kočičí kavárnu Kočkafé Freya, nešlo odolat. Včera jsme tedy jako místo, kde si dáme kávu s Kamush, zvolily právě tohle lákadlo pro všechny kočkomily.







12. října 2015

..... vyrobím jablečný potisk na látku

Leze na vás podzim? Nebo vám snad už pomalu začíná lézt podzim na nervy? :-). Je to jedno z nejkrásnějších a rozhodně to nejbarevnější období roku! Pojďme si ho užít v jeho typických hřejivých barvách žluté, červené a oranžové. 
Jestli máte po ruce jablko, barvy na textil a kus látky, hravě si vyrobíte vlastní autorský potisk. 





6. října 2015

...shrnu měsíc září

Společně s měsícem září začal školní rok a s ním nastoupily staré známé povinnosti, dětské kroužky, školka a rutina. Ani jsem se nerozkoukala a podzim klepe na dveře. To jsou teda skoky.

No a co jsme za ten měsíc zažili

1) chodili jsme a stále chodíme po nocích na dvůr obdivovat ježka. Ano ano, to je ten pravý podzimní tvor. Doslova symbol přelomu září a října. Jen to jablko na zádech mu schází :-). Tenhle krasavec si naši zahradu oblíbil už začátkem měsíce a od té doby přichází prakticky večer co večer. Náš venkovní kocour Sheldon má totiž přede dveřmi svůj krmelec s granulemi a vodou. A to je pro ježka velké lákadlo. Myslí si, že je tam necháváme pro něj :-). Jednou jsem na něho omylem sáhla, když jsem chtěla dosypat Sheldonovi granule a odvděčil se mi pohoršeným funěním, frkáním a dupáním. Ono vzato kolem a kolem, je to pěkně asertivní bytost, takový malý pichlavý tank. Celkem nic ho nerozhází, nechává se obdivovat, fotit, obskakovat a když toho má dost, stočí se do ježaté kuličky a tím je pro něj záležitost ukončena :-)