Však už je načase. Co nevidět zaťuká na dveře
první adventní neděle a já bych byla hodně smutná, kdybych si nemohla zapálit první svíčku na věnci. Společně s Adélkou, mou švagrovou Terezkou a poctivou zásobou svařáku jsme se včera pustily do řádění s adventními věnci.
Na přípravu jsem použila
klasické perníkové těsto. Vyválela nepříliš natenko, možná necelý centimetr a obyčejný
talíř mi posloužil k vyříznutí velkého kruhu. Vnitřní kruh jsem obkroužila pomocí porcelánové
misky. Osvědčilo se mi v tomto případě vykrajovat až
přímo na plechu. Ukázalo se, že přenést vykrojený kruh na plech v dokonalém tvaru je zhola nemožné. Takže poté, co jsem z původního úhledného kroužku na plech donesla ovál, elipsu, bohapustý zmuchlanec či ležatou osmičku mě konečně trklo, že tahle tedy ne a vykrajovala jsem hezky až na plechu s pečicím papírem.
Věnce i domečky jsou po upečení potřené žloutkem a zdobené opět klasickou bílkovou polevou (bílek, moučkový cukr a citronová šťáva a šlehat nejlépe ručně až do zemdlení :-)). Větší plochy jsme natíraly polevou více zředěnou citronovou šťávou pomocí štětce. Tečky a čárky vytvářím obyčejným mikrotenovým sáčkem s ustřiženým růžkem.
Tentokrát jsem v Apetitu od paní Brýdové opsala fintu s namáčením perníčků s neuschnutou polevou do cukrářských perliček a vypadá to prostě božsky. Hustou polevou jsme nalepily dekorace, badyán či skořici a čajové svíčky.
Přinám se, že
perníková chaloupka je nad moje síly. Protože jsem typický běžec na krátké tratě, dělám jen přední stranu
domečků.
Okýnka jsou vytvořena pomocí
vitrážové bonparové metody, kterou jsem rovněž odkoukala u
paní Brýdové a už několik let s tímto dekorováním sklízím
ovace.
Nazdobené domečky opřu o svíčku ve skle a nechám teplé světlo zářit srkz okénka.
Hotovo :-)
Ještě jsme s Adélkou vyrobily krásné něžné
perníkové andílky a chystám se na
adventní kalendář.... a pak už asi letos nechám perníčky perníčkama :-)
A co vy? Už máte nachystaný adventní věnec?