.... dám si banány se šlehačkou

Tak tohle je naprostá klasika, ani nebudu psát postup :-)

Další z  velmi oblíbených snadných dezertů. Dnes nám posloužil skoro jako večeře. Po náročném dni se na nějakou kalorii navíc zase tolik nehledí.

Banány, šlehačka, čokoládový topping a rozdrcené lentilky ..... hotovo.  Pořád přemýšlím, že si pořídím nějaké hezčí skleničky na poháry, ale nakonec to asi odložím na neurčito. Mě se to v těchto obyčejných  vlastně docela líbí. 

Taky máte rádi jednoduché poháry s ovocem? 

.... vyrobím čokoládového motýlka

Čokoládový motýlek sluší každé zmrzlině!

(další návod pro Studentpoint.cz)

Sladký čokoládový motýlek úžasně ozdobí letní zmrzlinový pohár či dort a zaručeně potěší každou romantickou duši.

1. krok

Pro vytvoření motýlka budeme potřebovat čokoládovou polevu, pečicí papír, papír na kreslení, tužku či fix, knížku a pevnou ruku.

2. krok

Papír na kreslení si přehneme v půli tak, aby se vytvořila ryska. Poté rozložíme a nakreslíme podél rysky jednoduchého motýlka. Pokud jste dřevo na kreslení, tak jako já, řekněte někomu talentovanějšímu, například manželovi :-), nakreslil mi motýla docela ochotně.  Mezitím si můžeme nechat rozehřát polevu dle návodu.

3. krok

Šablonu s nakresleným motýlem vložíme do rozevřené knížky a překryjeme rovněž přehnutým pečicím papírem.

4. krok

Rozpuštěnou čokoládou obkreslíme co nejpřesněji obrysy motýla. Aby byla křídla pevnější, je lepší je trošku vyplnit například lehkým šrafováním.

5. krok

Vypodložíme obě strany knížky tak, aby se motýlí křídla mírně zvedla, a necháme vychladnout nejlépe několik minut v lednici. Poté velmi opatrně sundáme motýlky z papíru.

Hotový motýlek

Musím říci, že motýlci byli velice úspěšní. Adélka moc škemrala a jedla by pořád další a další. Naštěstí jsou výhodní v tom, že vypadají jako obrovský kus čokolády, takže uspokojí touhu po sladkém, ale ve skutečnosti jsou tencí a lehcí, takže zase až takový hřích to není. 

Můj článek o motýlkách na Studentpointu zde.

Jak se vám líbí? 

..... upeču bábovku řádně ovoněnou citronovou kůrou

Před pár dny u nás v domě probíhalo stěhování naší švagrové. Ta mě při té příležitosti požádala o upečení nějakého sladkého cateringu pro pracanty, kteří nakládali, vykládali, nosili a skládali nábytek jako pilné včelky.

Žádost byla jako tradičně podána na poslední chvíli, doma nic moc nebylo a tak jsem sáhla po klasické hrníčkové bábovce. Velmi vděčná věc. Suroviny na ni jsou po ruce vždy a tohle základní těsto lze použít i jako korpus na lecjaký dort.

2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek cukru
1/2 hrnku oleje
1 hrnek mléka
1 vejce
vanilkový cukr
aaaaa prdopeč :-)

Dělám ji různě, někdy přidám máslo a uberu trochu oleje. Občas dám k části těsta kakao a udělám mramorování. Sem tam přidám kousky čokolády... podle nálady a příležitosti. Když chci být obzvlášť poctivá a mám chuť umazat další misku, tak místo přidání celého vejce dám jen žloutek a z bílku vyšlehám sníh, který vmíchám až nakonec.

Protože jsem ji tentokrát chtěla udělat trošku letnější, svěžejší a voňavější, nahradila jsem vanilkový cukr poctivou dávkou citronové kůry.  Byl to tak trochu pokus, který ale dopadl docela úspěšně.

Bábovka zmizela jako pára nad hrncem :-)

.... připravím letní dezert skoro bez výčitek

Přiznám se, že k tomuto dezertu mě inspiroval díl pořadu "Jamieho rodinné Vánoce" (který TV Prima vysílala z nepochopitelného důvodu v půli června... asi abychom se ochladili alespoň virtuálně :-)

Jamie tam připravoval "třaslavé mandarinkové želé" a protože u nás zrovna není sezona mandarinek, ale jahod, trochu jsem si to upravila. 

K výrobě tohoto skvělého letního dezertu je potřeba jen několik málo surovin: ovoce, ovocná šťáva (v mém případě džus), želatina a cukr. Neptejte se, proč jsem nevyfotila i jahody a cukr, když už jsem fotila suroviny..... nevím, položila jsem je na druhou stranu stolu a zapomněla je vyfotit, asi jsem měla úpal :-) (fotila jsem pár dnů zpět v těch největších vedrech.

Použila jsem klasickou práškovou dortovou želatinu. Čirou, ale klidně by se dala i červená vzhledem k jahodovému konceptu. Vsypala jsem želatinu do 250ml jahodového džusu a ještě trošku přisladila. Směs   jsem  přivedla k varu a malou chvilku míchala dle návodu. 

Čtyři obyčejné malé sklenky z Ikea jsem pomocí citronové šťávy ozdobila mým oblíbeným cukrovým "límečkem" a  na dno každé skleničky dala několik menších jahod. Pak už stačilo jen jahůdky přelít tekutou želatinovou směsí, vetknout snítku máty nebo v mém případě stévie a šup s tím na pár hodin  do lednice. 

Příprava trvala všehovšudy maximálně 5-8 minut a úspěch byl fenomenální :-)

... navštívím i s rodinou Apetit Piknik

Letos jsem bohužel propásla Prague food festival a o to víc jsem se těšila na dnešní Apetit piknik.

A víte jak to bývá, když se na něco hrozně těšíte a nakonec jste zklamaní? Tak tohle rozhodně NEBYL  ten případ :-)

Vyrazili jsme hned ráno, abychom dorazili včas. Přesto už krátce po desáté bylo na Karlínském náměstí velice rušno a živo.

Atmosféra pikniku byla velmi příjemná a přátelská, návštěvníci dobře najezeni, slunce hřálo, muzika hrála a všichni se usmívali. 

Jako správní gastrosexuálové jsme obcházeli stánky, patřičně obdivně vzdychali a ledasco jsme si i dali. 

Můj dojem je, že v nabídce bylo hodně sladkostí a o něco méně masa, sýrů či nesladkých jídel obecně. Což není pro mě vůbec na závadu, já sladké ráda a manžel, coby masosaurus si nakonec taky na své přišel :-)

Nádherné pralinky a lanýže od Lucie Glasiter 

Super extra bezvadný hamburger z Foodtracku Paula Daye The real meat society

Hodně si piknik užila i Adélka.

Pochutnala si na dortovém lízátku s tučňákem od Zuzany Dvořákové.

Koláčku s ovocem v Delikatesky od naší mámy.

A ze všeho nejvíc  jí chutnaly těstoviny od Honzy a Matěje.

Penne s hovězím ragů na víně se smetanou byly opravdu fantastické. 

K pikniku hrály "kapely k nakousnutí", tedy skupiny, jejichž název souvisí s jídlem. Manžel se těšil, že vystoupí Red hot chili peppers a Meatloaf nebo alespoň Nukleární vokurky :-)

Srandaaaa samozřejmě! 

Užili jsme si bezvadnou kapelu Chamber Worcester, partu kluků, kteří se při hraní  dobře bavili.Pozitivní náladu šířili do řad již tak vcelku spokojených žvýkajících návštěvníků :-)

Odpoledne byly naplánovány další kapely a hudební produkce, ale bohužel tolik jsme se zdržet na pikniku nemohli. 

Mrzelo mě také, že můj žaludek není nafukovací a proto jsem si nemohla dát spoustu věcí, na něž jsem měla zálusk....

Paellu z Blue Fjord 

Dlouho předlouho jsem se rozmýšlela zda si mám dát filipínský dezert halo-halo, nakonec jsem si ho nedala a teď toho lituju :-), snad příště. Do té doby budu alespoň občas brousit na jejich webu. 

Stejně tak na  lákavě vypadající sendvič z Bread gap už nám nezbylo místo, bohužel. Nedostala jsem se na věhlasné zmrzliny od Katky Kočičkové ani k makronkám. I to je můj plán na příští ročníky :-)

Suvenýrem, uloveným na doma je polosuchý cider a bůčková paštika, na kterou se obzvlášť těším. 

Jsem nadšená a ještě plná dojmů. Zkrátka a dobře to byla velice podařená a dobře zorganizovaná akce. Těším se na další ročník!

..... smíchám levanduli s cukrem

Levandule uklidňuje, zahání stres a pomáhá proti nespavosti. Pojďme si letní dny  osladit s blahodárnou levandulovou vůní!

Kdo by ji mohl nemít rád? Oblíbená bylinka s drobnými fialovými kvítky totiž umí zázraky. Hojně je využívána v kosmetickém průmyslu pro svou líbeznou vůni a zkrášlující účinky. Dokáže však také zklidnit podrážděnou mysl, odstranit stres a přivolat klidný spánek se sladkými sny.

K přípravě levandulového cukru potřebujeme: krupicový nebo moučkový cukr, sušené kvítky levandule, uzavíratelnou skleničku a případně kousek plátna či hezký ubrousek a stužku na ovázání.

1. krok

První a vlastně zároveň poslední krok je opravdu jednoduchý. Smícháme cukr s levandulovými květy. Zde se vyplatí střídmost, protože levandule je opravdu velmi výrazně aromatická. Doporučujeme na zhruba 200 gramů cukru jednu kávovou lžičku bylinky. Pro intenzivnější vůni lze suroviny nadrobno pomlít v robotu. Mixováním se silice více uvolní a vůně bude ještě výraznější.

2. krok

Směs cukru a levandule nasypeme do skleničky a uzavřeme. Necháme tak několik dnů a občas skleničkou zatřepeme, aby se obsah promíchal a vůně spojila s cukrem. A je vlastně hotovo.

Pokud máme cukr pro sebe, můžeme si jím osladit čaj či jej použít do dezertů nebo na pečení (například klasické bábovce dodá trocha levandulového cukru docela jiný, moderní rozměr).

Jestliže plánujeme cukr použít jako dárek, stačí na víčko uvázat stužkou kousek plátna a hned je na světě roztomilá maličkost pro kamarádku nebo třeba babičku. Stejným způsobem můžete připravit levandulovou koupelovou sůl – pouze zaměníme hlavní sladkou surovinu za slanou a místo cukru smícháme levanduli se solí.

Můj dnešní článek na Studentpointu.

Máte rádi levanduli? Těším se na Vaše komentáře. 

... vyškvařím sádlo v domácí pekárně

Předně musím přiznat, že tenhle projekt není z mé hlavy, ale odkoukala jsem ho od paní Brýdové, která zkrátka dobrými nápady jen hýří. 

Na škvaření v sádla v hrnci, postávání okolo a míchání mě nijak zvlášť neužije a proto, když jsem narazila na tuhle bezpracnou variantu, moje srdce zaplesalo. Sádlo zkrátka musí být a domácí  je prostě domácí. Sádlo z domácí pekárny mě tedy rozhodně oslovilo. Mám celkem obyčejnou pekárnu z Lidlu, ale musím zaklepat, že slouží dobře, a to je v provozu několikrát týdně už skoro dva roky.

Takže začínám tím, že poprosím manžela, aby nakrájel koupené pláty sádla na kostičky. Já to děsně nerada dělám, jde to ztuha, klouže mi ten mastný nůž v ruce  a vůbec z toho kouká pěkně krvavý úraz. Když tuhle fázi mohu někomu předat, tak jsem radši a manželovi to jde s nožem obecně nějak líp než mě.

Stačí tak asi dva větší pláty koupeného sádla, nemělo by tam být žádné maso, může to pak při škvaření dělat neplechu. Nakrájené na asi 1x1cm kostičky vrazím do pekárny a zvolím program marmeláda.

Program trvá zhruba hodinu a půl a na správné zezlátnutí škvarků je to málo, takže po dokončení cyklu odliju vyškvařené sádlo a dávám program znovu.

Sádlo slévám do malých skleniček od přesnídávky a předtím je proliju vařící vodou, abych měla aspoň náznak sterilizace nádobek :-). Ale mám za to, že u toho sádla by se to ani zas tolik řešit nemuselo.

Těsně před koncem druhého cyklu zakápnu škvařící se směs trochou mléka, tak možná půl deci, aby škvarečky hezky zezlátly, po chvilce sliju zbytek sádla do další skleničky přes sítko, škvarky dám extra a hodně prosolím. Nebo "hodně podle mého", protože vzápětí přijde manžel, prohlásí, že škvarky musejí být daleko slanější a sypne tam ještě pořádnou dávku soli.... už to asi u nás jinak nebude :-)

Zhruba z kila sádla mám 3 skleničky vyškvařeného sádla a misku škvarků. Těch už tedy moc není, škvařili jsme minulý týden, a ubývají opravdu před očima. Ještě před pár lety bych nevěřila, že se jednou přistihnu, jak chodím užírat škvarky potají lžičkou, přesto je to tak. :-)

Jinak, tuhle poslední dávku jsme dělali minulý týden, když tolik a hlavně pořád pršelo. V současném konečně krásném tropickém počasí už nemám na sádlo zase tolik pomyšlení a asi se půjdu škvařit já sama a to na sluníčko :-)