.... vrhnu se do nového roku a mám toho plné kecky

Nový rok začal svižně, máme za sebou první pracovní týden a já přiznávám, že návrat k běžnému režimu mi dal po prázdninách docela zabrat. Ranní vstávání, vypravování naší malé "pětiletky" do školky a následné vyzvedávání, či vodění na kroužky je samo o sobě  organizačně náročné. Skloubit to s neustálým kojením, chováním a mazlením dvouměsíčního miminka, to už je celkem oříšek. Naprosto přesně teď chápu význam rčení "jedno dítě, žádné dítě" :-). 

Ukázalo se, že není na světě užitečnější domácí spotřebič než pračka. Frčí u  nás každý den, někdy - většinou - dvakrát. Když se v ní netočí pozvracená bodýčka nebo špinavé plenky, jede tam Adélčino školkové oblečení. Dětičky na hřišti totiž netrápí nedostatek sněhu, a tak s klidem místo sněhuláků staví bláťáky, válejí se v loužích a koulují se... no já snad ani nechci vědět z čeho ty koule uplácávají. Navíc si myslím, že nám ve školce ty děti vyměňují za ukoptěná strašidýlka. Ráno vždy vedu do školky krásnou culíkatou vymydlenou holčičku a odpoledne se domů vrací takové hastrošátko, urousané, zapatlané, hlínou olepené, ze kterého jsou vidět jen veselá očka a když mám kliku, tak někdy i vlásky. Inu, takže peru, věším, žehlím a skládám... a těším se až napadne opravdový sníh. Protože pak nebude špinavá, ale jen zmáčená od sněhu. A každý kdo byl na vojně prý ví, že co je mokré, to je čisté :-)

 

Co se týče naší mladší dcery, tak ta se zatím v loužích nebrouzdá, naštěstí.  Znehodnotit překrásný obleček však dokáže taky a možná ještě líp než kdokoli jiný. Do detailů, s ohledem na čtenáře s případným slabším žaludkem, zacházet nebudu.

 Kromě praní a žehlení, vaření, kojení, kojení, kojení a kojení se nadšeně  věnuji neustálému úklidu poházených hraček, panenek, barbínek,  Barbie šatiček, pastelek, lega, poházených ručníků v  koupelně, gumiček a sponek do vlásků. 

Občas, když mládě spí a starší Adélka si hezky potichu hraje, s chutí  si sednu k počítači nebo s knížkou na gauč. Krása! Do pěti (ale spíš do dvou)  minut  se stoprocentně něco stane - Adélce se zhroutí 1,5 metru vysoká věž z lega, zazvoní pošťačka s nějakým pitomým doporučeným dopisem, přitroublej kocour Monty si začne s gustem a velmi halasně brousit drápky o gauč, zavolá tchýně s naléhavým dotazem nebo dosyta nakojená Stelinka nečekaně hodí z kolíbky obrovskou šavli... Všechny tyto situace samosebou idylu bleskurychle ukončí. Popravdě, tenhle článek píšu s přestávkami už třetí den :-)

 Včera Adélka vyslovila nápad, že bychom si mohli pořídit ještě další miminko .... Já nějak nevím :-) spíš asi ne.

Na závěr bych se chtěla  věnovat mým předsevzetím do Nového roku.

Takže ráda bych v tomto roce více pekla. 

Chtěla bych daleko víc a lépe šít. 

 Mít více času na háčkování. Přikládám tématický obrázek :-)

Rozhodně bych se měla  zlepšit v malování, vy kdo mě sledujete na instagramu, víte, že zatím to žádná sláva není. 

A zejména, a to ze všeho nejvíc, bych si chtěla užít hodně legrace! 

Mějte krásný den!