19. února 2014

... uvařím tagliatelle s citronovo máslovou omáčkou a opraženou strouhankou

Dnes vám ukážu tu nejjednodušší a nejrychlejší přípravu těstovin v levnější podobě a ze surovin, které máte stopro v kuchyni. Tagliatelle s citronovo-máslovou omáčkou sypané pangrattatou

 


Těstoviny miluju, kdo by taky ne, že? Na jejich přípravu jsem ale trochu náročná a jestli mě dokáže něco opravdu znechutit, pak je to talíř rozvařených těstovin s kečupem. Nejmilejší dětské jídlo, alespoň podle některých kamarádek mojí dcery. Zvláštní noční můry mi působí kolínka. Kolínka s kečupem! Brrr, i napsat to mi působí potíže :-) Taková věc mi zkrátka do kuchyně nesmí, co živa budu. 

Chtěla bych napsat o tom, jak mám těstoviny mnohem raději:

Tagliatelle uvaříme dle návodu na krabičce, pozor na to rozvaření. Protože těstoviny jsou skutečně základem tohoto jídla, musejí být prostě perfektní. Důraz se klade hlavně na dostatek vody, aby měly místo v hrnci a na správné osolení vody. Pamatujte, že voda na těstoviny by měla být slaná asi jako mořská voda, takže poměrně hodně. 

Než se těstoviny uvaří, připravím na pánvi pangrattato. Jedná se vlastně o opraženou a osolenou čerstvou strouhanku. Chudí Italové používali tuto posypku jako levnější náhradu parmazánu. A když je před výplatou a doma není parmazán, dělám to taky tak a s velkým úspěchem. 


Na druhé pánvi si rozpustím poctivou porci másla, vydatně zakápnu citronovou šťávou. 


Tady je to podle chuti, někdo to rád máslovější a jiný více citrusové. Do omáčky přihodím pár snítek bazalky, osolím, opepřím, kdo má rád může přidat trošku chilli papričky.


Pak jen přihodím do pánve uvařené těstoviny se šplíchancem vody ve které se vařily, promíchám a nechám chutě propojit. A hotovo, může se podávat zasypané právě slušnou dávkou opražené strouhanky.




Rychlá maximálně patnáctiminutovka, levná a zdravá. Mému manželovi se tahle varianta zdá příliš vegetariánská, preferuje kombinaci s krevetkami, pak už to ale není zase až tolik "předvýplatové" jídlo :-)


Dobrou chuť!





17. února 2014

..... vyrobím romantické svícny ze sádry

Původně to byly Valentýnské svícny, ale jednak Valentýn není tak úplně můj svátek :-) a navíc trocha romantiky se přece hodí každý den. Takže máte-li doma sádru, formičky na muffiny, nebo klidně jen prázdné obaly od jogurtu či termixu, vrhněte se na to. Je to snadné, rychlé, efektní a  mohou pomoci i děti.




Kompletní článek s mým návodem najdete jako obvykle na Studentpointu :-)







Přeji krásné, slunečné úterý!


16. února 2014

... nachystám panáky s čokoládovo-mátovým krémem

Nikdy není tak špatně, aby to čokoláda nemohla vylepšit :-). Souhlasíte? Já ano. Osobně proto čokoládu dávám, kam to jen trošku jde, jako prevenci, rozumíte?  A tenhle skvělý hříšný čokoládový dezert, ten musí rozveselit každého.



Prvně jsem na tuhle báječnou sladkou tečku narazila v jednom starším čísle Apetitu, jako nápad na svatební hostinu. Servírovali tam tento krém v roztomilých malých čajových hrníčkách. Krásně to vypadalo, akorát jsem se nějak nemohla zbavit utkvělé představy čokoládového fleku na bílých svatebních šatech. Znám se! Takže pro nešiky mého druhu,  na svatbu raději ne, kdežto na párty, to tedy prosím ano!


 Pro cca 4 malé hrníčky nebo asi 12 panáků je zapotřebí:

125ml smetany ke šlehání
100 ml plnotučného mléka
2 sáčky mátového čaje (zkusila jsem místo mátového i Earl gray a přiznávám, že máta je rozhodně můj favorit)

200 gramů čokolády (dle chuti, ideálně 50:50 bílá a tmavá)

Příprava se moc neliší od horké čokolády a trvá sotva pár minut.

Smetanu společně s mlékem a čajem přivedeme téměř k varu, vypneme a necháme čajové sáčky vylouhovat.


Než se čaj vylouhuje, můžeme se věnovat nalámání čokolády. Doporučuju pro tento účel metodu Jamieho Olivera, která se nejvíc zamlouvá Adélce. Jde o to vzít novou tabulku čokolády a ještě NEROZBALENOU s ní párkrát pořádně majznout o hranu stolu. Pravda, nenaláme se na moc úhledné kostičky, ale je to v cuku letu a na rozpouštění ve smetaně ideální.....a vlastně taky na odbourání stresu. Uvidíte, jak vás to bude bavit!



Pak už stačí jen smetanu s čajovou příchutí smíchat s nalámanou čokoládou a to tak dlouho a poctivě dokud se zcela nerozpustí. 

Hotovou směs už pouze přelijeme do hrníčků nebo právě do panákových skleniček a po několikahodinovém zatuhnutí v chladu ozdobit mátou a nastrouhanou čokoládou. 


Pokud použijete plastové panáky, můžete je klidně nafasovat po párty hostům jako výslužku, zajistíte si tak, že Vás budou jako hostitelku blahořečit ještě doma :-)

Dobrou chuť!


10. února 2014

.... uspořádám narozeninovou párty, která byla hlavně o jídle

Zítra je zajímavý den - 11. únor, toho dne se narodil Tomas Alva Edison, Šárka Záhrobská/Strachová  nebo Jennifer Anniston.....a já :-). Jsem v docela dobré společnosti a musela jsem zkrátka takovou věc oslavit.  

Pozvala jsem na sobotní večer všechny své největší přátele a poctivě  pro ně napekla a nachystala různé laskominy, aby se u nás měli hezky. 



 Servírovala se báječná Kubova kuřecí šunka, kterou jsme už vyladili prakticky k dokonalosti, podávaná s kváskovým chlebem (přiznávám tedy, že chlebu jsem si tolik přála udělat křupavou kůrku, až jsem to trochu přepískla) ...



Mandlovo-brusinkové sušenky  a čokoládovo-mátový krém v panákových kalíškách skvěle posloužily jako výslužky.




Tyčinky z listového těsta se Schwarzwaldskou šunkou se úžasně hodí k bílému vínu.



Zlatým hřebem večera bylo, alespoň pro mě podávání Crème brûlée spojené s improvizovaným workshopem, kdy si za přísných bezpečnostních a protipožárních  opatření (a ještě zastřízliva :-), každý host zkaramelizoval svou vlastní krustu na tomhle lahodném dezertu. 

Pečlivě jsem provedla úvodní instruktáž.

Včetně konzumace :-)

Zaflambovala si i Kamča z Mypurpleicecream.


 Skoro jsem zapomněla na manželův všudypřítomný popcorn, který byl vlastně ústředním motivem této původně popcornové, ale nakonec obecně labužnické hostiny.




 Nakonec se to docela vydařilo a doufám, že si oslavu všichni užili a odcházeli domů s příjemně nacpaným břichem. 


3. února 2014

.... po dlouhé době se zase pustím do háčkování čepiček

Konečně začala trochu zima a s tím pro mě i prostor a hlavně důvod, zase si trošku zaháčkovat.



Přiznám narovinu, že nejsem žádná háčkovací přebornice. Zvládám v podstatě jen čepičky. To je stále do kruhu a tak mi to vyhovuje :-). Adélka a její kamarádky jsou mými stálými odběratelkami a tak mám docela pořád co dělat. 

Tohle jsou mé nejnovější výtvory za minulý týden.

Klasická černá čepička z dlouhých sloupků. Původně měla být celá flitrovatá. Ale ukázalo se, že ty flitříky škrábou na kůži a to nemůžu Adélce udělat. Tak jsem háčkovala flitrovou přízí jen vrchní část a pak už pokračovala obyčejnou černou. Spodní lem z polodlouhých sloupků  musel  být dle zadání růžový, aby to bylo dost "holčičí" a motýlek/mašlička tomu dodala jen poslední sladkou tečku. 


Hnědá zimní čepička s klapkami na uši a fialkovým lemováním je pro mou kamarádku k narozeninám. Dnes jí posílám balíčkem, tak doufám, že bude mít úspěch.


Opět háčkováno klasicky z dlouhých sloupků. Klapky na uši jsou z polodlouhých. 



Zdobeno mou oblíbenou jednoduchou růžičkou.


Musím říct, že i mě samotné se tahle čapka moc líbí. Uháčkovala bych podobnou i sobě, ale bohužel mi tento střih nesluší, ať dělám co dělám, vypadám v ní jako tankista :-)

Naštěstí mám ty Adélčiny plyšáky, aby stály modelem místo mě.


Nosíte v téhle zimě poctivě čepice, nebo chodíte tak jako já "nalehko"?