.....připravím domácí lemon curd

Kdo jednou ochutnal tuto svěží lákavou citronovou dobrotu, nedá na ni dopustit. Popravdě nechápu, jak jsem mohla tak dlouho bez Lemon curd žít. Tento báječný citronovo-máslový krém se dá koupit například v Marks & Spencer, ale jednak vyjde poměrně draze a navíc doma je prostě doma. 

Mrkněte se mnou, jak vyrobit jednoduchý a skvělý lemon curd. 

Pro výrobu jsem použila 

4 žloutky

100g cukru

50 g másla

70ml citronové šťávy a kůru ze dvou citronu 

Určitě doporučuji biocitrony minimálně dva na tu kůru. Šťávu už můžete použít samozřejmě nebio :-)

Inspiraci jsem čerpala z různých zdrojů, ale nevíc mi sedl postup od http://kitchenette.cz/

Dejte na sporák hřát vodu na vodní lázeň a mezitím dobře omytje a jemně ostrouhejte biocitrony. 

Tady je ale potřeba opatrně strouhat jen tu žlutou svrchní část, bílá slupka je hořká a naše krásné citronové dílo by definitivně zhatila. 

Žloutky, cukr, máslo a citronovou šťávu míchejte nad vodní lázni metličkou do zhoustnutí. Z mé zkušenosti je potřeba opravdu poctivě míchat, aby se vytvořil skutečně jemný a hladký krém. V opačném případě by to mohla být míchaná vajíčka s citronovou příchutí a to nechceme :-) Princip je stejný jako u Holandské omáčky nebo domácí majonézy. 

Hotovo, je to jednoduché, rychlé a božské. Krém vydrží v lednici cca 14 dnů, pokud ho během té doby nesníte. Naučila jsem se totiž chodit jej ujídat místo Nutelly :-). 

Báječný je do řezů, zákusků, na palačinky nebo například s lineckým. 

Ze zbylých bílků můžet udělate pusinky nebo makronky a koneckonců, takové makronky s lemon curd by taky nebyly vůbec marné. 

<a href="http://www.bloglovin.com/blog/8533121/?claim=qercr5sb764">Follow my blog with Bloglovin</a>

.... užívám si vánoční pohody s Masala chai

Co dělám o svátcích? Odpočívám, připitoměle se usmívám a cestou na balkon pro cukroví překračuju kopice Adélčiných nových hraček či her vršících se různě všude možně. Taky sedím na gauči, kochám se svými dárky, čtu si návody k jejich použití, usrkávám masalu a ujídám křížaly. Prostě paráda. 

Musela jsem tento rok být mimořádně hodná, protože mě Ježíšek doslova zasypal kupou dárků. A trefil se bezvadně i do mé oblasti zájmu. Dostala jsem hračky a vychytávky pro vaření, pečení, focení a dokonce i šití. Takže tyto dárky jsou pro mě obrovskou radostí a zároveň i závazkem, abych nejen, že nezlenivěla, ale naopak se i dál rozvíjela a učila se nové věci. Šití na stroji tedy bude mega výzva :-).

O dárkách detailně třeba v některém dalším článku. Teď ta Masala :-)

Masala chai nebo Dátá Masala je tradiční indický nápoj tvořený černým čajem, kořením, mlékem a medem či cukrem. 

Kdo ji má rád, udělá nejlépe, když si dojde do čajovny. Miluju Masalu,  je to můj nejmilejší zimní zahřívací nápoj a ať dělám co dělám, jako v čajovně nikdy nechutná. Ale blíží se tomu :-). Hotová směs se dá koupit v čajovnách nebo ve specializovaných obchodech s čajem a kávou. Zároveň se dá použit (a to je i lepší varianta) kvalitní černý sypaný čaj a s láskou doma připravená vyvážená směs koření. Bezvadnou inspiraci na směs koření nabízí například Věruška.

Připravená směs čaje a koření se vsype do vroucí vody a nechá se chvilku vařit. Mě se osvědčilo tak asi pět minut pro ideální sílu čaje. Poté se vlije mléko a opět nechá projít varem, následně osladí, nejlépe hnědým cukrem či medem a popíjí horké. Nebála bych se do vroucí směsi vhodit i kousíček zázvoru pro ještě hřejivější chuť a slaďte určitě poctivě. Tady bych na sladkém nešetřila. Neslazená masala opravdu není nic moc... aspoň pro mě :-)

Dejte si šálek se mnou! Mimochodem hrníček a miska, ze které uzobávám křížaly, jsou rovněž jedním z Ježíškových dárků. S těmi puntíky se opět trefil do černého :-)

.... balím dálky v tlumených přírodních tónech

V mém nové článku pro Studentpoint jsem balila dárky trochu jinak než v minulých letech. Dnes jsou trendy dárky balené v hnědých či bílých papírech, tak jsem se rozhodla pustit se do toho také :-)

 Celý článek naleznete na Studentpointu. 

Přeji krásný poslední adventní víkend!

.... pokusím se o stromečky z hmoty na pusinky

Tenhle nápad jsem viděla na pinterestu a moc se mi líbil. Takže když jsem dělala poslední vánoční pusinky. Musela jsem to prostě zkusit. Vyžebrala jsem v místní cukrárně kornoutky na zmzrlinu, zbytek sladkého bílkového sněhu jsem obarvila nazeleno a dala se do toho. A výsledek? No, ukázalo se, že bez cukrářského sáčku s pěknou zdobící špičkou to nikdy velká krása nebude. Poťapkávací metoda se zdá být  ve výsledku málo úhledná .... Ale naštěstí mám už u Ježíška sáček objednaný, tak třeba už příští pokus bude podle mých představ :-)

..... umixuju vanilkový cukr

Vanilkový cukr jde u nás docela na dračku, obzvláště před Vánoci. A protože ten vanilinový  z obchodu je prachsprostá chemie a v zásadě stojí za houby, mrkněte se se mnou jak vyrobit doma ten pravý úžasný cukr s pravou vanilkou. Nooooo a  možná by se hodil i jako bezva jedlý dárek :-)

K výrobě není potřeba nic víc než lusk pravé vanilky, krupicový cukr a mixér.

 Počítejte tak 150-250g cukru na vanilkový lusk (různé zdroje uvádějí různá množství, místy až do dvou kil cukru, ale to se mi zdá vážně slabota. Zkrátka aby to chutnalo jako vanilkový cukr a nebylo v něm doslova stopové množství vanilky, nebojte se přitlačit. Koneckonců, "naředit" čistým cukrem můžete vždycky.)

Nejprve je potřeba podélně lusk opatrně rozříznout a semínka vsypat do dózičky s připraveným cukrem. Do dózy s cukrem a semínky vložte i lusk a pořádně protřepejte.

 V podstatě je hotovo. Já však používám trik odkoukaný od Jamieho Olivera a tím je rozmixování lusku s cukrem až na prášek. Pak už stačí jen směs prosít a nasypat do nějaké hezké nádobky.

Já jsem zvolila sleničku od kávy a pomocí tabulové fólie a Adélčiny křídy spáchala popisek. Křídu jsem nakonec zafixovala lakem na vlasy a světe div se, nápis drží jako přibitý :-)

Taky milujete vůni vanilky? :-)

.... připravím a rozdám perníkové andílky

Drobné perníčky zabalené v celofánovém sáčku udělají radost vždy. Tentokrát jsem je doplnila kouskem ručního papíru, který jsme vyráběly s Adélkou (a že to byla veliká zábava :-). Hotové balíčky jsem rozdala svým kamarádům a kolegům jako takovou malou adventní pozornost. 

Určitě je mohu doporučit například i jako netradiční PFku. Jsem si jistá, že obdarovaní budou nadšení :-)

Užijte si poslední předvánoční týden beze shonu a chvatu, zato s pořádnou porcí adventní atmosféry!

......vyfotím dekorace tak trochu nevánoční

Můj padesátý post. Chtělo by to trochu ozvláštnit tu smršť vánočních příspěvků. Ještě si jich užijete dosyta. Takže dnes si dáme něco málo přírodních tlumených tónů. Jsou to dekorace, které mám aktuálně různě po bytě a dělají mi velkou radost. 

Háčkovaný "košík" nebo chcete-li miska, kterou mám u postele. Odkoukala jsem tento typ v Ikea. Určitě je znáte, prodávají se jako set 2 různě velkých košíčků. Dávám si do něj balzámky na rty, levandulový sáček, noční krém a taky kapesníčky nebo krém na ruce. Je to taková moje kápézetka na noční stolek :-)

Háčkování bylo v tomto případě naprosto klasické "čepičkové" z dlouhých sloupků, poslední řada polodlouhé sloupky, aby se to trochu uzavřelo. 

Tento stojánek jsem dostala kdysi od švagrové, původně obsahoval kamínky. Ty se mi pak omrzely a teď do něj dávám všechno možné, většinou podle ročního období. Mušličky, kaštany, žaludy, sušené květiny... Svého času tam byly i balené bonbony. Ale pořád někam mizely a nestíhala jsem je doplňovat. Asi myši :-)

Teď tam mám kávu! Jen škoda, že nevydržela vonět déle. Představovala jsem si, že mi bude bytem prostupovat lákavé kávové aroma jako v reklamě, ale bohužel. Takže k těm zrnkům  občas kápnu několik kapiček éterického oleje. Například skořici a to veliká krása.

A další kávová dekorace. Opět skoro celá ikeácká. Běžná hranatá vázička naplněná nemletou kávou a do ní umístím pár dekoračních vonných tyček.Je  pravda, že taky nevydržely moc dlouho vonět, ale i zde mě zachránil éterický olej.

Tyhle tyčinky mě hodně baví a myslím, že se budou hezky hodit i jako zdobení při balení dárků. 

Tuhle vázičku jsem ale na zábradlí dala jen při focení. Jinak dělá parádu na okně v chodbě. Mám totiž obavy, že kdybych ji nechala na schodišti, dozajista by ji shodila některá z koček nebo Adélka a já bych kávová zrnka sbírala po schodech ještě na Tři krále :-)

... vytvořím adventní věnec z popcornu

Druhá adventní neděle a vy ještě stále nestíháte výzdobu? Zkuste popcornový věnec, je to jednoduché jako facka a z velmi dostupných surovin. Parádu na dveřích máte doslova za pár kaček a několik málo minut práce :-)

Kompletní návod na výrobu najdete v mém novém článku na Studentpointu.

Užívejte si klidnou  bronzovou neděli a krásný předvánoční čas.

.... naložím pečená rajčata

Rajčata miluju na jakýkoli způsob.Syrová, pečená, v plechovce, rajskou omáčku , tohle všechno já skutečně můžu denně. Takový salát caprese figuruje v mém jídelníčku například jako lehká večeře nejméně jednou týdně.

Víte, že rajčata obsahují silný antioxidant lykopen, který pomáhá snižovat riziko některých chorob například srdečních onemocnění či rakoviny? Neříká se jim rajská jablíčka jen tak nadarmo.

V pořadu Herbář na České televizi jsem od Kateřiny Winterové a Lindy Rybové odkoukala tento krásný způsob nakládání rajčat a hned se u mě doma zabydlel.

Omytá a rozpůlená rajčata naskládáme do pekáče hezky jedno vedle druhého řezem vzhůru. 

 ....a pečeme na 180 C po dobu nejméně 40 minut, ale spíš více, pekla jsem lehce přes hodinu a myslím, že klidně mohly být ještě víc. 

Po upečení pokapeme olivovým olejem, poklademe utřeným česnekem a trochou tymiánu a posolíme. 

 Poté obracečkou nebo lžící hezky přiklopíme vždycky dvě půlky rajčete k sobě, tak aby zase bylo "celé".

Napěchujeme rajčátka do vysterilizované skleničky a dolijeme olivovým olejem.

Zavíčkovat a hotovo. Chutnají skvěle jak samotná, tak třeba s těstovinami nebo k masu. A navíc je ještě krásně stihnete udělat jako supersnadný jedlý vánoční dárek :-)

A jaká je vaše oblíbená zelenina?

......vyrobím adventní kalendáře z perníku

Je to tak, pořád mě drží perníková mánie :-). Jestli to takhle půjde dál, budu mít dům z perníku, auto z perníku a taky perníkové náušnice a perníkový telefon a počítač. Počkat počkat, to zas ne, na čem bych psala příspěvky :-) Asi se už budu krotit a pomalu přesedlám na jiná cukrátka. 

O perníku, jeho výrobě a zdobení jsem už v poslední době psala mnoho. Takže tentokrát spíše jen obrazem... Perníkové adventní kalendáře pro Adélku a synovce. 

Kromě rybičky jsme vytvářely ještě sněhuláčky, na ty už tolik pyšná nejsem. Udělala jsem je zbytečně malé a těch 24 lentilek se mi tam vešlo vážně ztuha. 

Takže jsou chudáčci trošku přeplácaní a spíš než kalendář mi chvílemi připadají jako hodinky....Ale pochlapím se a ukážu je tady, inu není každý výtvor zázrak. 

To už je život :-)

                               Taky milujete adventní kalendáře? A jaký je ten váš?