...... opět do kina - La La Land

Minulý týden jsem se rozplývala nad tím, kterak jsem oprášila své kino hobby. A tak se v tomto duchu ponese i další článek. Navštívila jsem muzikál La La Land. Snímek, který boří kinosály  vysokou návštěvností a lomcuje letošními Oscary se svými čtrnácti nominacemi. 

Předesílám, že v plánu to nebylo. Muzikály nejsou tak docela můj žánr. Jsem scifi fanda a původním záměrem bylo navštívit film Pasažéři. Jenže náhoda a sněhová kalamita tomu chtěla, že jsem nejela autem do místního komorního biografu, nýbrž vlakem do Prahy a tak jsem skončila jednak v multiplexu a jednak na docela jinačím snímku. 

Určitě jste už o La La Land slyšeli, uniknout tomu nelze. Novodobý americký muzikál, který ale je natočen jako velká pocta právě těm starým hollywoodským muzikálovým filmům staré školy. K vzdávání holdu těm původním kultům využívá všech klasických atributů. Nádherné hudby s moc krásnou nosnou melodií,  či velkolepých tanečních čísel, jak v davových scénách tak i v soukromých tancích ústřední zamilované dvojice. Dokonce i font, kterým jsou psané titulky a název filmu odkazuje na retro dobu muzikálové slávy. 

Hlavními hrdiny jsou Mia (Emma Stone) a Sebastian (Ryan Gosling). Ona baristka v kavárně (tady bych pleskla tvůrce titulků  - "barista working in a coffee shop" - není barmanka! ale prostě a jednoduše barista, herdek :-) , toužící po herecké kariéře. On lehce zneuznaný hudebník s velkými jazzovými ideály.

Stále na sebe někde narážejí a přes počáteční ne-sympatie najdou cestu jeden k druhému. 

Postupně si společně plní své sny. Mia naplňuje své herecké ambice a Sebastian začíná opět veřejně hrát. Otázkou je, jestli je tyhle úspěchy nakonec stmelí či rozdělí.

A jak, že se mi to tedy nakonec líbilo? Inu, nakonec moc. Zejména tedy pro to piano. To zkrátka nezastřu. Jak někdo hraje krásně na tento nástroj a nechává pod svými prsty rozechvět černobílé klávesy, zaprodala bych mu duši, i kdyby měl dva hrby, souchotě, výron kotníku a dluhy u všech bankovních ústavů. Proč? Netuším. Mám to tak odmala, na klavír mě prostě utáhne každej. 

Líbily se mi vymazlené taneční scény, ve kterých je ten starohollywoodský rukopis nádherně znát. 

Hodně oceňuju precizní práci se světlem. Svícení na hlavní hrdiny, jejich vyzdvihování  kuželem světla, který je určen jen a jen jim a vše ostatní upozadí, to je mocný filmařský trik. 

A kostýmy. Ach bože, kdo z nás by si nepřál mít takový šatník?! 

Tak tedy podtrženo sečteno, jestli máte aspoň trochu rádi krásnou hudbu, poctivá taneční čísla a romantické příběhy..... La La Land vás určitě nadchne.

Název: La La Land

Žánr: Muziál

Země: USA

Stopáž: 127 minut

Moje hodnocení: 4 hvězdy

Viděli jste La La Land? Nebo se na něj teprve chystáte? Či vás tento filmový

žánr docela míjí?

..... zase chodím do kina - Rozpolcený

Po ostudně dlouhatánské době přicházím s novým článkem. Tentokrát z filmového soudku. Rozhodla jsem se, že ze sebe ometu kulturní pavučiny, skrze které mi již sotva bylo vidět temeno hlavy a začnu si opět dopřávat nějakou tu duchovní potravu. 

Kino potravu, přesněji řečeno. Ani popcorn k tomu nepotřebuji. 

Zdroj www.imdb.com

Za posledních 14 dnů jsem navštívila dva skvělé filmy. Prvním byl mysteriozní  thriller Rozpolcený. Film, na který jsem se měsíce intenzivně těšila a proto jsem na něj vyrazila hned dva dny po české premiéře. A udělala jsem moc dobře. Režisér a scénárista M. Night Shyamalan, proslulý svými skvělými pointami, nám v tomto snímku servíruje fantastickou zápletku o muži trpícím mnohočetnou poruchou osobnosti. A ne jen tak ledajakou. V jeho těle se o své místo přetahuje 23 různých charakterů a zvolna se rýsuje 24. Tento mladý muž jednoho dne unese tři pubertální dívky, zamkne je ve svém bunkru a my můžeme pouze odhadovat, jaké má s nimi plány.

 A proč jsem se tak těšila? Odpovědět mohu zkrátka jménem - James McAvoy! Herec původem ze Skotska, který si moje srdce získal už jako pan Tumnus v prvním díle Narnie. James v Rozpolceném předvedl svůj životní - nadživotní výkon a on je tím, o čem se v souvislosti s filmem nejvíce mluví. A že je proč!

Zdroj www.csfd.cz

Z jeho 23 osobností jich sice ve filmu uvidíme jen pár, tuším osm, ale naprosto precizně, totálně, fenomenálně a já prostě nemám slov. Jamesovo střídání intonací, výrazů, intenzity, polohy hlasu, držení těla a do prčic i přízvuků a řečových vad.... to je prostě skvost.Přechází z postavy kontrolou posedlého pedanta, přes devítiletého chlapce, distingovanou dámu až k například bohémskému módnímu návrháři. Střídání rolí probíhá jakoby lusknutím prstu. Mávnutím kouzelného proutku s naprostou samozřejmostí a to vše tak, že to vůbec nepůsobí jako laciná parodie nebo nechtěná karikatura. 

www.csfd.cz

Každá postava je zcela jednoznačná a zahraná tak precizně, že si divák stále udržuje přehled o tom, s kým zrovna má tu čest. 

www.csfd.cz

Ke konci film nabere lehce hororový směr a velké tempo. Tak už to přece bývá.

Jestli máte možnost, určitě na Rozpolceného zajděte, už jen pro ten herecký výkon to stojí za to. A pro originální znění s titulky. Nic proti dabingu v zásadě nemám, ale u filmů tohoto typu by to byl hřích. I sebelepší dabing překrývá původní hercovu práci a to by v tomto případě byla velká škoda. 

Název: Rozpolcený / Split

Žánr: Thriller - horor

Země: USA

Stopáž: 116 minut

Moje hodnocení: 4 a půl hvězdy 

Můj pohled na spousty dalších filmů najdete na CSFD. Ráda se tam s vámi setkám :-)

V nejbližších dnech se můžete těšit na můj názor na ve všech pádech skloňovaný americký muzikál La La Land.

Máte rádi tento žánr? Jste fanoušky Shyamalanových filmů? Co třeba věhlasný Šestý smysl?

....lakuju si nehty neobvyklým lakem Paws by Eddie

Kdo mne sledujete na Instagramu, víte, že do laků na nehty jsem doslova blázen. Není na světě mnoho barev a odstínů, které bych neměla doma ve své lakovací skrýši. Tento je však naprosto odlišný od všech, jaké jsem dosud na rukou měla.

Je to temná podzimní náladovka od nepříliš známé značky Paws by Eddie, kterou mám v odstínu Vanessa.

Už jen lahvička je dočista jiná než běžné laky z drogérie, krásnější! S vtipně řešeným přívěskem v podobě roztomilé kočičky. Rozkošným detailem je srdíčko, které má vždy barvu v daném odstínu laku.

 

Lak, který jsem si vybrala je v černé barvě s nádhernými modrými třpytkami. 

Dobře se nanáší, jen je potřeba řádně protřepat, aby se třpytky smísily s lakem a rovnoměrně se rozptýlily. Trochu nevýhodu spatřuju v tom, že laku chybí jakási samovyrovnávací schopnost, jak ji známe od běžných drogerkových laků. Má tedy tendence lehce proužkovat, to se ale snadno srovná druhou vrstvou.

Trošinku déle schne, ale zato na nehtech vydrží skutečně dlouho bez hnutí.

Na mých nehtech vidíte lak spíše matný, ale pokud se přes něj dá topcoat, bude podle výrobce výsledkem lesklý třpyt. 

Další nádherné odstíny ručně vyráběných a skutečeně originálních laků Paws by Eddie  i dalších neobvyklých, málo známých značek naleznete na eshopu www.lakilaki.cz, kterému tímto také děkuji za poskytnutí laku k vyzkoušení. 

Mějte krásnou neděli.

.... osvěžím svůj vysavač

Víte, že pro ženy prý je "svěžest" kouzelným slůvkem? No ano, tak si to pamatuji z hodin marketingu. Jakmile my ženy zaslechneme souvislost mezi nějakým produktem a svěžestí, už si jej běžíme koupit. Všechny chceme mít svěží dech, parfém, podpaží, pleť, vzhled,  potrpíme si na svěží toaletu i vůni do auta a svěží vítr ve vlasech....

I já mám ráda, když jsou věci svěží. Když voní. Pořád všechno očichávám, potraviny jestli jsou v pořádku, děti zda nepotřebují přebalit a o tom jestli se ta či ona věc dá prát, rozhoduju taky nosem. Nevoní? Šup do pračky. Jsem asi prostě taková čichavá nátura a mám děsně citlivej a rozmazlenej nos. Inu, je to i trochu prokletí, protože občas věci tak úplně nevoní, však to znáte.

Abych své posedlosti vůněmi učinila zadost, ovoňuji i vysavač. A jak? Způsobů je několik, v zásadě však jde o to, dostat aroma do sáčku v útrobách přístroje. Při luxování se sáček mírně zahřívá, aplikovanou vůni uvolní a krásně provoní čerstvě vyluxovaný byt. 

Tedy svůj sáčkový vysavač můžete snadno navonět například oblíbeným éterickým olejem. Zkuste třeba citron, mátu, teatree nebo borovici. 

Pár kapiček vonného oleje jednoduše aplikujte přímo na sáček nebo do něj, pokud už je částečně zaplněný. 

Určitě vyzkoušejte levanduli, ta jak víme, totiž dělá zázraky s psychikou, uvolňuje a zklidňuje. Takže pokud míváte,  jako já, luxovací záchvaty v podvečer, je to pro vás to pravé ořechové. 

Stačí jen trochu levandule (asi tak polévkovou lžíci) podrtit v hmoždíři nebo intenzivně promnout mezi prsty a vzniklý prášek vyluxovat. 

Jestliže doma nemáte ani levanduli ani olejíček, můžete zkusit skořici. Na tu jsem přišla úplně náhodně, když Stelinka úřadovala v šuplíku s kořením a celý sáček mleté  skořice vysypala na zem. Tím, že je velmi jemně mletá, jde velice těžko zametat, takže jsem jí vyluxovala a tadáááá, vysavač několik týdnů voněl skoro jako štrúdl. 

Můžete to zkusit i s obyčejným vanilínovým cukrem, on se koneckonců k ničemu jinému stejně nehodí. Na pečení si udělejte pořádný, pravý vanilkový cukr. 

Mějte překrásný voňavý víkend!

.... nachystám chlapskou snídani do skla

Servírování do sklenic je populární, působivé, efektní a praktické. Naskládáte, zavíčkujete a můžete vyrazit. Obvykle tak děláme jogurt a müsli, oříšky, vločky nebo chia semínka. Tam si ale naši muži moc nepošmáknou, že? 

V posledním čísle Gurmetu jsem zajásala nad báječnou inspirací na servírování pokrmů do skla. Narazila jsem tam právě na tuhle pánskou dobrotu. Anglická snídaně ve skle! No neberte to. Pár snadných ingrediencí, jen se navrství a může se jít. Třeba fandit hokeji!

Budeme potřebovat: 

bílé fazole v rajčatové omáčce (koupíme hotové v plechovce)

anglickou slaninu

žampiony

sýr cheddar

vajíčko

sůl a pepř k dochucení

Celá příprava je maximálně na deset minut. Začínáme vařením vajíčka, které by mělo být nahniličko. Tedy vaříme asi 4 minuty od doby varu, tak aby si žloutek zachoval vláčnost. 

Na pánvičce nasucho orestujeme plátky slaniny.

Mezitím na dno sklenice navrstvíme fazole i s omáčkou.  

Sundáme slaninu z pánve, položíme na vrstvu fazolí a na stejné pánvičce po slanině orestujeme očištěné žampiony pokrájené na plátky. 

Uvařené vajíčko vyndáme lžící z hrnce, lehounce naťukneme a vložíme na půlminutky do ledové vody. Vyjmeme, oloupeme a rozkrojíme napůl. 

Restované žampiony naskládáme na slaninu. Sýr nastrouháme a bohatě nasypeme do sklenice. Navrch položíme překrojená vajíčka. Osolíme, opepříme a doplníme opečeným chlebem, můžeme jej jako topinku lehounce potřít česnekem. 

A máme hotovo. Teď už jen noviny s nalistovanou sportovní rubrikou a váš milovaný může snídat.  

.... upeču čokoládový fondant

Zase se nám venku udělalo nějak nepříjemno, mokro a chladno. Nevadí, to je totiž přesně ten pravý čas na hřejivý dezert!

Čokoládový fondán nadchne všechny fanoušky čokolády, tak neváhejte a dejte se do něj, není totiž vůbec složitý. 

Budeme potřebovat:

90g dobré čokolády

90g másla

90g cukru

3 vejce

50g hladké mouky

Na sporák připravíme kastrol na vodní lázeň. Do kastrolu trochu vody a nad hladinu umístíme žáruvzdornou mísu nebo kastrol o menším průměru, než je ten s vodou. 

Pozor, nádoba, ve které budeme rozpouštět se nesmí dotýkat hladiny. Do ní nalámeme všechnu čokoládu a přidáme máslo. Necháme zvolna rozpustit.

Rozehřejeme troubu na 180 C.

Mezitím do další mísy rozklepneme všechna vajíčka a na nižší otáčky šleháme do pěny, pak postupně pozvolna přisypáváme cukr. 

Do vzniklé pěny tenoučkým pramínkem za stálého míchání vlíváme směs rozpuštěné čokolády a másla. Je o to, nenalít horkou čokoládu s máslem do vajíček příliš rychle, aby se nesrazily. Když je do vajec s cukrem nalitá zhruba polovina čokoládové hmoty, už můžeme zbytek vlít rychleji , v téhle fázi se již teploty obou tekutin  srovnaly a tedy se nemusíme obávat že se srazí. Na závěr vmícháme mouku, vše promícháme a můžeme plnit do formiček. 

Ideální je použít malé žáruvzdorné mističky, tak jako třeba na Crème brûlée.

Ale poslouží vám i silikonové formičky na muffinky. Doporučuju formičky ať už jsou jakékoli, pečlivě vymazat kouskem másla a vysypat kakaem, aby šel fondant po upečení hladce ven.  

Pečeme 8-10 minut. Přiznávám, že pečení je jediná zrádná věc, tohoto receptu. Chceme totiž střed zachovat tekutý. Takže zde platí, že méně je více. Lepší možná je upéci nejprve jeden testovací kousek, vyklopit, vyzkoušet jak je na tom, pak teprve vložit ostatní a buď čas ubrat nebo přidat. Spíše ale budete ubírat :-). Fondant se velmi snadno přepeče. Ale nevěšte hlavu, když se vám napoprvé nepovede dokonale tekuté čokoládové srdce uvnitř. Tenhle dezert je totiž velmi chutný i propečený a pak ho třeba můžete vydávat za muffiny :-)

Upečenou, reps. poloupečenou bábovičku vyklopíme na talíř a podáváme se zakysanou smetanou nebo omáčkou z malin či jahod tzv. coulis. 

Coulis připravíte velmi snadno, bobulové ovoce zahřejeme v rendlíku společně s cukrem podle chuti a troškou vody. Provaříme  asi deset minut a vzniklou omáčku přecedíme přes sítko, abychom se zbavili minipeciček.

Klidně ale můžeme podávat bobulky přiznané, nepasírovat a ponechat je vcelku. 

Všechny varianty budou skvělé. 

Dobrou chuť!

...peču kváskový chleba bez hnětení

Kváskový chleba je naprostý fenomén. Jen za pomoci kvásku totiž lze docílit té pravé lahodné lehce nakyslé chlebové chuti a vůně, tak jak si ji pamatujeme z dětství. 

S kváskem se kamarádím už několik let. Je tedy pravda, že mnohdy naše přátelství skončilo nezdarem a občas i tragickým úmrtím kvásku. Naštěstí, počet chovatelů kvásku v mém okolí utěšeně roste a tak se pokaždé najde dobrá duše, která mi poskytne nový chovný kousek. Tentokrát se musím pochválit, ten aktuální drží a co víc, vesele vzkvétá už třetí měsíc. Zdá se, že už jsem si zaběhla starací a krmící rutinu a tentokrát jsem rozhodnutá, nenechat jej zahynout :-)

No a jak na ten nejlepší kváskový chléb, zvláště, když nemáte zkušenosti, trpělivost zkoušet pořád nový a nový pokus-omyl nebo pořádně silné paže a pořádné prohnětení těsta? Obraťte se na odborníka, na stránkách pana Cuketky najdete totiž báječný, polopatický a nádherně návodný postup, jak na to. 

Co potřebujete? 

Inu žitný kvásek, zkuste se poptat po okolí, určitě ho někdo doma má, malé žitné tamagoči jistě vegetuje v lednici některého z vašich přátel :-)

Nebo můžete využít kváskovou mapu, báječná to věc, získáte kvásek, radu jak na něj a možná i pokecáte. 

Dál k prvnímu chlebu potřebujete pouze žitnou mouku, pšeničnou chlebovou nebo hladkou mouku, sůl, vodu a kmín. Pár jednoduchých ingrediencí, že? Však o tom také chléb je. Není potřeba se toho bát!

Postup nebudu rozepisovat, lépe, nežli pan Cuketka bych to stejně nesepsala. Mrkněte tedy na jeho web a dejte se do toho. 

Už zítra se vaším domem bude linout báječná a nezaměnitelná chlebová vůně.